Ploché nohy tehdy a dnes

Přístup k terapii plochých nohou se v průběhu let hodně změnil.

Terapie plochých nohou zahrnovala cvičení dětí zaměřené na aktivitu nohou. Většina z nás slyšela dnes již ikonické cvičení, kdy nohama popadneme pytel písku a přesuneme jej z jednoho místa na druhé. Cvičení bylo podpořeno ortopedickým vybavením v podobě tuhých, profilovaných bot a primitivních vložek.

Naštěstí jsme se od tohoto přístupu vzdálili, i když staré zvyky umírají pomalu a stále o ně narážíme.

V současnosti je nejrozšířenějším modelem práce s plochými nohami, který kombinuje tři aspekty terapie.

Prvním prvkem jsou manuální ošetření zaměřená na vyrovnání svalového a fasciálního napětí a vytvoření situace, kdy jsou nápravná cvičení aplikována na nic nerušené tělo.

Druhým prvkem jsou nápravná cvičení, moderní fyzioterapie předpokládá, že ploché nohy nejsou lokálním problémem nohou, ale globálním problémem držení těla. To je důvod, proč by se cvičení měla zabývat velkými myofasciálními řetězci a často brát v úvahu další prvky, jako je správný dechový vzor.

Třetím prvkem terapie jsou podpůrné nástroje. V současnosti se nejčastěji používají aktivní vložky, bandážování a kinesio tejping. Každý z těchto nástrojů funguje lokálně na chodidle a
má své silné a slabé stránky. Při hledání nejpraktičtějšího možného nástroje byly vytvořeny ponožky SupiSocks. Ponožky s elastickým klínem, který působí na střední část chodidla jako obvaz nebo kinziologický tejp. SupiSocks jsou novým nástrojem, který lze používat doplňkově nebo zaměnitelně s dříve používanými nástroji.

Pokud se chcete o plochých nohách a vadách držení těla dozvědět více, sledujte náš blog a pokud máte mezi přáteli někoho, komu by tyto znalosti mohly prospět, určitě využijte možnosti sdílení dostupné pod příspěvkem.